Proč má Guinness krémovou pěnu

Guinness má krémovou pěnu díky sycení směsí dusíku a oxidu uhličitého v poměru zhruba 75 : 25. Dusíkové bublinky jsou mnohem menší než bublinky CO2, proto je pěna hustá, hladká a dlouho drží.

Čím se liší dusík od oxidu uhličitého?

Běžná piva jsou sycená čistým oxidem uhličitým, který se v pivu dobře rozpouští a tvoří velké, ostré bublinky – odtud typický říz ležáku. Dusík se v kapalině rozpouští špatně, a tak vytváří miliony mikroskopických bublinek. Ty stoupají pomalu, na jazyku působí sametově a pěna z nich připomíná našlehanou smetanu. Menší podíl CO2 zároveň znamená, že Guinness méně nadýmá a chutná jemněji, s nižší kyselostí.

Kdy Guinness začal používat dusík?

Dusíkové sycení vyvinul matematik Michael Ash, který v pivovaru pracoval na projektu přezdívaném Daft Project. Výsledkem byl Guinness Draught, uvedený v roce 1959 k 200. výročí pivovaru. Šlo o první nitro pivo na světě a dnes tento princip přebírají craftové pivovary po celém světě.

Co je to widget?

Plechovka nemá pípu, a tak Guinness v roce 1988 přišel s widgetem – plastovou kuličkou naplněnou dusíkem pod tlakem. Při otevření plechovky tlak klesne, widget vystřelí dusík do piva a spustí kaskádový efekt jako z výčepu. Vynález získal v roce 1991 ocenění Queen's Award for Technological Achievement a v anketě z roku 2004 ho Britové označili za nejlepší vynález posledních 40 let – porazil i internet.

Proč bublinky v Guinnessu klesají dolů?

Slavný optický klam má vědecké vysvětlení: drobné bublinky stoupají středem sklenice vzhůru a u stěn strhávají pivo dolů. Protože se díváme na stěnu sklenice, vidíme kaskádu padající pěny. Jev pomáhá i tulipánový tvar pinty.

Nejlepší nitro efekt ale zažijete jedině z pípy. V Little Island ve Frýdku-Místku čepujeme Guinness poctivě na dvě fáze – přijďte se podívat na kaskádu naživo, adresa je tř. T. G. Masaryka 1129.